|
|
Taxonomy, phylogeny and phylogeografy of selected groups of aquatic beetles (Coleoptera: Hydrophilidae, Hydraenidae) of the Caribbean region
Deler-Hernández, Albert ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Ribera, Ignacio (oponent) ; Archangelsky, Miguel (oponent)
Tato doktorská práce je zaměřena na zástupce broučích čeledí vodomilovitých (Hydrophilidae) a vodanovitých (Hydraenidae) karibské oblasti a přilehlých oblastí. Je rozdělena do dvou částí: fylogenetické a systematické. Fylogenetická část se zaměřuje na vodomilí rody Phaenonotum a Crenitulus Velkých Antil: materiál byl nasbírán na všech čtyřech hlavních ostrovech (Kuba, Hispaniola, Jamajka, Portoriko) a analyzován na základě morfologických a molekulárních dat. Rod Phaenonotum obsahuje čtyři endemické druhy vyskytující se každý na jednom z ostrovů, z nichž ty z Kuby, Jamajky a Hispanioly jsou bezkřídlé a tvoří fylogenetickou větev, která se oddělila před ca. 46 milióny let a pravděpodobně kolonizovala karibskou oblast přes pevninský most GAARlandia. Druh endemický pro Portoriko a další dva neendemické druhy kolonizovaly karibské ostrovy přes moře během oligocénu a miocénu. Analýza rodu Crenitulus ukázala, že karibské druhy patří do dvou kládů: skupina druhů kolem C. yunque tvoří klád endemický pro Kubu a Hispaniolu, kdežto skupina druhů kolem C. suturalis je rozšířena na Velkých Antilách a v severní Americe. Podrobná revize druhové skupiny kolem C. yunque za pomocí morfologie a metod pro rozlišení druhů na základě molekulárních dat ukázala, že tato skupina obsahuje 11 druhů endemických pro jednotlivá...
|
|
|
Fossil clown beetles (Coleoptera: Histeridae): early evolution of "beetle tanks"
Simon Pražák, Jan ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Mršníci (Histeridae) představují bohatou skupinu brouků (>4500 popsaných druhů) s celosvětovým rozšířením (vyjma Antarktidy) a s výjimečně bohatou škálou obývaných habitatů. Specializace na konkrétní prostředí, jako např. podkorní štěrbiny, trus a mršiny, chodbičky podkorního hmyzu, jeskyně, písečné pouště, pláže, nory hlodavců a hnízda mravenců, vedla ke vzniku pozoruhodných morfologických adaptací či dokonce k radikálním změnám tvaru celého těla. Pro porozumnění evoluční historie této výjimečné skupiny brouků je zásadní jejich fosilní záznam. V této studii jsem zkoumal osm nepopsaných druhů fosilních mršníků ze středně křídového Barmského a Hkamtijského jantaru. Vytvořil jsem morfologické popisy a diskutuji zde možné taxonomické zařazení na základě morfologických znaků. Kromě toho jsem testoval fylogenetickou pozici všech křídových rodů mršníků pomocí metody maximální parsimonie s omezenou topologií na základě matice s 69 morfologickými znaky. Mezi studovanými druhy jsou poprvé zaznamenaní zástupci tribů Abraeini a Paromalini z období křídy. Diskutuji možné evoluční závěry odvoditelné z těchto nových ale i jiných, dřívě popsaných, fosilií. Život pod kůrou byl mezi křídovými mršníky pravděpodobně běžný a nyní je známý již u tří nezávislých linií v tomto období. Je rovněž zřejmé, že mršníci se v...
|
|
|
Telomeric DNA sequences in beetle taxa vary with species richness
PRUŠÁKOVÁ, Daniela
(TTAGG)n je běžnou telomerickou sekvencí u hmyzu, ale není univerzální, což platí zejména u brouků. Tato studie ukazuje, že tato sekvence byla opakovaně ztracena a nahrazena buďto dvěma známými alternativními telomerickými sekvencemi, (TCAGG)n a (TTAGGG)n, nebo zcela jinými neznámými alternativami. Sekvence (TTGGG)n nalezená v jednom taxonu brouků byla navržena jako nová kandidátní sekvence. Telomerické motivy u mnoha dalších druhů brouků však zůstávají neobjevené. Celkově naše rozsáhlé mapování telomerických motivů ukázalo, že diverzita pozitivně koreluje s druhovou bohatostí taxonů bez ohledu na stáří taxonů.
|
|
|
Diverzita chrobáků rodu Jekelius (Coleoptera: Geotrupidae)
Sommer, David ; Král, David (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
Úvodní část práce je literární rešerší o čeledi Geotrupidae se zvláštním zaměřením na zástupce rodu Jekelius. Pojednává především o dnešním i historickém taxonomickém pojetí a fylogenetických vztazích této čeledi. Je zde shrnuta morfologie dospělců i larev a geografické rozšíření jednotlivých taxonů. V části o biologii a ekologii čeledi je kladen důraz na potravní strategie, hnízdní chování a parentální péči. Vlastní výsledky sestávají ze tří částí, 1) taxonomie, 2) molekulárních analýz a 3) průtokové cytometrie. První část představuje taxonomickou revizi zde definovaného druhového komplexu Jekelius brullei, redeskripcí jednotlivých známých druhů a popisy dalších dosud formálně nepopsaných druhů. Práce definuje areály rozšíření jednotlivých druhů na základě literárních i vlastních dat. Výsledkem molekulárních analýz je fylogenetický strom zahrnující značnou část druhů druhového komplexu Jekelius brullei. V poslední části jsou prezentovány výsledky získané metodou průtokové cytometrie pro zástupce druhového komplexu Jekelius brullei a řadu dalších taxonů z čeledi Geotrupidae. V diskusi jsou poté zhodnoceny a porovnány morfologická, molekulární i cytometrická data v kontextu evoluční historie skupiny a možné delimitace jednotlivých druhů. Klíčová slova: taxonomie, fylogeneze, brouci, Geotrupidae,...
|
|
|
Redukce křídel u švábů (Blattaria)
Kotyk, Michael ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Nedvěd, Oldřich (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá redukcí křídel u švábů a jejími příčinami. Řád Blattaria je třetím řádem hmyzu s nejvyšším výskytem brachypterních či apterních druhů, a přesto na toto téma bylo doposud zpracováno jen minimum publikací. V jednotlivých kapitolách proto postupně rozebírám jak typy redukce křídel, tak pro hmyz obecně uznávané teorie, vysvětlující jejich důvody, s posouzením jejich relevantnosti v případě řádu Blattaria. A to jak teorie ekologické, týkající se interakce hmyzu s jeho habitatem, tak fyziologické, popisující life history trade-offs a constrains s křídly spojená. Ke každé teorii jsou uvedeny příklady druhů, jichž se pravděpodobně týká. V práci jsou také popsány příklady druhů, jež si zachovávají makropterní stav křídel, ač již nejsou schopny letu, a teorie, které zachování křídel vysvětlují. Součástí práce je též převzatý fylogenetický strom s vyznačeným stavem křídel, jenž nastiňuje evoluční trendy jednotlivých skupin řádu. Klíčová slova: Blattaria, redukce, makropterie, brachypterie, apterie, habitat, life history trade-offs
|
|
|
Habitatové přesuny do vodního prostředí a zpět na souš v evoluci brouků
Sýkora, Vít ; Fikáček, Martin (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Řád brouci (Coleoptera) zahrnuje jak terestrické, tak akvatické druhy. Původní pro celý řád i všechny čtyři podřády (Archostemata, Myxophaga, Adephaga a Polyphaga) je terestrický způsob života. K přesunům do akvatického prostředí došlo u všech podřádů brouků s výjimkou podřádu Archostemata. U podřádů Myxophaga a Adephaga došlo pravděpodobně k jedinému přechodu do vodního prostředí, v rámci podřádu Polyphaga proběhl přesun do vodního prostředí několikrát opakovaně. K několikanásobným sekundárním přesunům zpět do terestrického prostředí došlo v podřádech Adephaga, Myxophaga i Polyphaga. V mnoha skupinách nejsou však doposud známy přesné fylogenetické vztahy či přesné habitatové nároky dospělců a larev. Z tohoto důvodu nelze evoluci habitatových přesunů v mnoha skupinách prozatím spolehlivě rekonstruovat. Klíčová slova: Coleoptera, habitatové přesuny, vodní prostředí, terestrické prostředí, evoluce, fylogeneze, biodiverzita, morfologie, adaptace
|
|
|
Výskyt a význam iridescence a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Pecháček, Pavel (oponent)
Bakalářská práce pojednává o výskytu a významu iridescentního a UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera). Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část detailně popisuje jednotlivé typy iridescentního a UV reflektantního zbarvení, zabývá se fyzikální podstatou jejich vzniku a v neposlední řadě uvádí příklady zástupců brouků, u kterých se jednotlivé typy zbarvení vyskytují. Druhá část pojednává o funkčních souvislostech iridescentního a UV reflektantního zbarvení. Funkce zbarvení je rozdělena na vizuální a nevizuální. V části zabývající se vizuální funkcí zbarvení je věnována pozornost mezidruhové a vnitrodruhové komunikaci, kdežto část věnovaná nevizuální komunikaci je zaměřena na termoregulační a mechanickou funkci zbarvení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Růst a pohlavní dimorfismus u vybraných zástupců listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeoidea).
Vendl, Tomáš ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Knapp, Michal (oponent) ; Skuhrovec, Jiří (oponent)
Zlatohlávci jsou známou skupinou brouků s nápadným pohlavním dimorfismem. Přesto, na rozdíl od jiných listorohých brouků, u nich bylo studium tohoto fenoménu poměrně opomíjeno. Týká se to i pohlavního dimorfismu ve velikosti - u živočichů velmi rozšířeného jevu. Ačkoliv byly příčiny tohoto dimorfismu hojně zkoumány na ultimátní úrovni, vývojovým mechanismům je dosud porozuměno málo. Zkoumali jsme proto vývoj pohlavního dimorfismu u několika druhů zlatohlávků lišících se mírou dimorfismu ve velikosti. Zjistili jsme, že zatímco u druhů s výrazným dimorfismem se rozdíly mezi samci a samicemi začínají objevovat již v prvním instaru a dále se během vývoje zvětšují, u méně dimorfních druhů tyto rozdíly vznikají během jediného instaru. Rovněž jsme nalezli variabilitu ve způsobu, jakým dimorfismus vzniká, a to jak mezi druhy, tak mezi instary: jak různá doba vývoje, tak rychlost růstu byly odpovědné za vznik dimorfismu. Ukázali jsme ale také, že se pohlaví můžou lišit v růstové trajektorii - samci pokračují v růstu delší dobu než samice, a to i v případech, kdy celková doba trvání instaru je stejná. Chtěli jsme rovněž doplnit chybějící informace o zastoupení pohlavního dimorfismu ve velikosti u zlatohlávků. Zdá se, že přítomnost větších samců je u zlatohlávků rozšířenější než ve většině hmyzích skupin (v...
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Forenzně významní zástupci řádu brouci (Coleoptera) vyskytující se na území České republiky
Wrzecionková, Nicole Elizabeth
Proces postupného osídlování mrtvého těla nekrofágním hmyzem hraje důležitou roli ve forenzní praxi, zejména při určování doby smrti. Tato práce se zabývá rozkladem mrtvého těla obratlovců, forenzně významnými zástupci z řádu Coleoptera na území ČR. Experimentálním objektem pro naše účely bylo zvoleno prase domácí a kur domácí. Výzkum byl prováděn od prosince 2017 do března 2019. Během výzkumu byly z mrtvých těl odebírány vzorky larev a dospělých jedinců, kteří byli následně identifikováni pomocí anatomicko-morfologických a molekulárně-genetických metod. Tyto metody byly následně mezi sebou porovnány. Pro účely výzkumu bylo potřebné izolovat mitochondriální DNA, amplifikovat úsek genu cytochrom c oxidasy I (COI) metodou PCR a následně tento úsek sekvenovat. Databáze BLAST a BOLD vykazovaly shodné výstupy a na základě výsledku byli jedinci zařazeni do jednotlivých čeledí řádu Coleoptera.
|
host ::
RSS.